Myslím, že kdyby lidé víc tančili, nechali sví těla projevit niterné pocity, bylo by jim líp. Tak to zkuste, až se dnes vrátíte přešlí z práce, školy, nebo klidně i jen tak. Zavřete se sami v pokoji, pusťte si svou oblíbenou píseň a tančete! Jedno jak, nikdo vás nevidí... Zkuste vypnout mozek a nechat své tělo, až se třese a svíjí. Tančete bez výčitek, ne tak aby to "vypadalo dobře", ale tak aby to vycházelo z vaší přirozenosti.
Setřeste ze sebe emoce, vyjádřete je a nechte je jít... a až dotančíte, buudete mít klidněší mysl a možná, možná budete i o kousek lepšími lidmi ;)
Setřeste ze sebe emoce, vyjádřete je a nechte je jít... a až dotančíte, buudete mít klidněší mysl a možná, možná budete i o kousek lepšími lidmi ;)
Jo! Tanec je velmi léčivý... a je zajímavé, jak strašně málo lidí, i těch mladých (minimálně v těch dřevných dobách před 20 lety kdy jsem vymetala diskotéky), se dokáže odvázat a tančit... dřív než odbije půlnoc a mají v sobě spoustu "posilujících" látek. Vždycky budu vzpomínat na temperamentní Španěly a Egypťany... byla jsem unešená, když jsem jednou zažila, jak se partička z jedné firmy dala spontánně do tance a zpěvu... bylo to na felúce, kde se sešli na ramadánové večeři...
OdpovědětVymazatProti baletu ale nic nemám :-) Profesionální tanečník opakuje choreografii tak dlouho, dokud to není dokonalé... tak dlouho, dokud mu jednotlivé pohyby nepřejdou do krve, dokud každý pohyb těla do něj nepřenese nějakou emoci. Nakonec to může být tak trochu naopak - pohyb sám v něm emoci, nebo nějakou reakci, probudí. Konvence se může stát ne klecí, do které je zavřený a nemůže z ní svobodně ven, ale prostorem, který mu umožňuje nějaký projev a prožitek. Může ho kdykoliv překročit do spontánního projevu, ale on může si stejně tak zvolit v něm zůstat a prozkoumat, co mu právě tenhle "jazyk" dává.