V pravdě nebo ve lži?

O našem světě, tržním prostředí a prostředí v zaměstnání často slyším že je to "mužský svět". Nepřátelský k ženám, čistě materialistický. Není to pravda. Náš svět, nebo lépe řečeno: náš systém, není nepřátelský k ženám, je nepřátelský ke všem lidem, není "mužský", je prostě a jednoduše agresivní.

Když se někdo dělá podrazy, úskoky a jiné hnusárny, říkáme o něm, že "se chová kapitalisticky", když dělá ještě větší hnusárny, je to pak "politika". Místo slova válka říkáme "krize" a místo úplatek "motivace".

Zaměnili jsme významy slov a propadli se do světa, kde je pravda stejně tak relativní jako vzácná.

Takové prostředí nám samozřejmě ubližuje. Všem - jak těm, kteří vypadají jako jeho "objeti" a právě tak i těm, kteří vypadají jako "vítězové". Schopným managerům kteří "motivují" (v tomhle případě to znamená hrubé násilí) lidi pod sebou, obchodním zástupcům, kteří zaprodávají duši každou další vyřčenou reklamní lží a planým slibem. Nakonec, po pár měsících či letech z toho chceme utéct bez vyjímky všichni, od řadového zaměstnance po generálního ředitele. A každý z nás si myslí: "Ale tak zlé to není, vždyť ti ostatní se mají lépe nebo aspoň ne až tak špatně, je to vlastně nakonec moje chyba, že jsem se nedostal dál a nepolepšil si."

A tak jsme ve své neutěšenosti sami, právě tak jako miliony lidí okolo. Někdo se začně utíkat k náboženství a přehlíží jeho zkaženost aby si na jeho účet mohl ulehčit od vlastní bolesti. Někdo se stane "ezoterikem" a přehlíží nejen zjevnou nesmyslnost "pravd" které jsou mu předkládány, ale především to, že mnohé ty "pravdy" jsou jen zloba, závist a touha po vlastním zbohatnutí zabalené v hezkém, růžovém obalu. Někdo se utíká k temnotě a pesimismu a stane se sisyfovským kritikem, který s radostí popře i to, že slunce svítí. Někdo se stane satanistou, aby když už v nepravdě musí žít, žil v ní aspoň naplno.
Všechno to chápu, a přesto - všechno je to špatně, protože to všechno nakonec podporuje existenci systému, ve kterém žijeme.

Zkusme ten systém, tu lež nepodporovat.
Být naprostou individalitou, emočně naprosto nezávislou na okolí a současně vědou si svého propojení s každým živým tvorem.
Být upřímný, nenalhávat nic ani sobě, ani ostatním.
Být prozíravý a nevěřit lžím ostatních, vědět že nemusím dělat to, co "se musí".
Být moudrý, a vědět, že je to strach, stres a zloba co ubližuje, nešířit je, nepodávat se jim, a ignorovat je, jsme-li jim vystaveni.

Pravda je jediná, její verze jsou lži. Přestaňme si upravovat realitu tak jak se nám líbí, nebo hodí. Když to udělá každý jeden, pak není divu, že žijeme v naprosté lži.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.